Vodopád ve Vlčí rokli

Asi sto metrů od návsi vesničky Budov na místním potoce leží ukratá jedna z největších přírodních zajímavostí Ústeckého kraje - Budovský vodopád. Po krátké leč poměrně náročné procházce ne břehu potoka spatříte asi 11 metrů kolmou skalní stěnu, z níž spadá vodopád. Vodopád se nachází v horní časti kaňonu zvaného Vlčí rokle uprostřed hlubokého a obtížně přístupného skalního kotle. Se svou výškou 11 metrů patří k nejvyšším v Ústeckém kraji. Romantická scenérie tohoto místa vám doslova vyrazí dech. Občas se můžeme dočíst, že vodopád ve Vlčí rokli nějakým způsobem souvisí s operou Čarostřelec Carla Marii von Webera. Jak je to ale doopravdy, co je mýtus a co skutečnost? 
Čarostřelec je romantickou operou o třech dějistvích, která se odehrává v českém pohraničí konkrétně na Šumavě kolem roku 1650. Aby získali prvenství ve střelecké soutěži a ruku krásné dcery polesného Agáty spojí se myslivečtí mladenci s temnými silami a ulijí o půlnoci za asistence černého myslivce, jímž není nikdo jiný než ďábel Samiel, sedm zázračných kulí. Jak už to tak bývá, spolky s temnými silami nekončívají dobře. Agáta málem zahyne a proradný myslivecký mladenec Max skončí v pekle. Max je za spolky s peklem odsouzen k vyhnanství. Trest je mu posléze zmírněn na rok zkušební služby, po němž může znovu požádat o ruku krásné Agáty. 
   Vlčí důl by mohl být skutečně Vlčí roklí u vesničky budov. Ale Šumava je přeci jenom od severních Čech poměrně daleko. Jak to tedy s operou Čerostřelec vlastně je? Pověst o čarostřelci, na jejímž zakladě bylo sepsáno libreto pro Weberovu operu, se měla skutečně odehrát kdesi v českém pohraničí. I název rokle s Budovským vodopádem - Wolfschlucht i nedaleké obce Olšinky, něm. Wolfschlinge, snad napovídají, kam je možné děj legendy přesněji lokalizovat. Šumava je snad jen uměleckou licencí autora libreta Johanna Fridricha Kinda. K tomu, abychom děj opery zasadili přímo do Vlčí rokle u budova, však chybějí další přímé důkazy. Ale... Autorem kulisy Vlčí rokle pro premiérové představení opery v roce 1870 byl malíř Hermann Burghardt, rodák z nedalekých Trmic. Nemohl se při tvorbě kulis inspirovat tímto nadmíru romantickým místem? Bohužel nedávno nalezené vyobrazení Burghardtovy kulisy ve sbírkách Rakouské národní knihovny žádnou podobnost se scenérií vodopádu ve Vlčí rokli u Budova neprokázalo. Legenda je to však krásná a vodopád ve Vlčí rokli zůstává působivým místem, a snad i trochu strašidelným místem,  i bez černého myslivce Samiela z Weberova Čarostřelce. 
 
Kaplička na návsi vesničky Budov
 
Rozcestník ukazující stezku k vodopádu
Než dorazíte k Vlčí rokli, musíte minout ruiny dávno opuštěného stavení. V noci tu může být docela strašidelně...
Nepřístupné koryto potoka...
Detail čedičového kotle, do nějž ústí vodopád
I přes nedostatek vody, způsobený dlouhotrvajícím suchem, je návštěva vodopádu dechberoucím zážitkem
a ještě jeden pohled na vodopád...