Bolí vás hlava? Nechte si navrtat lebku!

 

 

Velice zvláštním způsobem zacházení s lidskou lebkou je její trepanace neboli navrtání. Zdůrazňuji, že se tak dělo na živých jedincích.

Trepanace jsou ve své podstatě první chirurgické operace. Jednalo se o proniknutí do lebeční dutiny otvorem v lebce. Prováděla se škrabáním kosti po obvodu kruhové či oválné plošky. Takto vyjmuté kolečko pak mohlo sloužit coby amulet. Takové amulety (různých tvarů) se vysekávaly i z lebek zemřelých. Řada lebek vykazuje známky zhojení, což dosvědčuje, že pacient operaci přežil. Znalci se domnívají, že se trepanace používala při těžších případech tlaku po zlomenině lebeční kosti, duševních poruchách, ale i epilepsii a bolestech hlavy. V českých zemích se s navrtanými lebkami setkáváme už v neolitu tedy v období prvních zemědělců.

Na pohřebištích prvních zemědělců ve Vedrovicích na Znojemsku byly na některých kostrách zjištěny chirurgické zásahy – amputace předloktí a trepanace lebek.

Ve stejné lokalitě se v podélných jamách kolem stěn domů, jež jsou někdy vykládány jako jámy stavební (na hlínu k oplácání proutěných stěn), jindy je jim přikládán symbolický, ochranný význam, našly pozůstatky jedinců konzumovaných evidentně jiným člověkem.

Doklady trepanace se našly i na dosud největším známém pohřebišti ze starší doby bronzové v Polepech u Kolína. Odsud známe jednu trepanovanou lebku, v jiném, dětském hrobě, se zase našel onen rondel, tedy kostěné kolečko sloužící coby amulet.

Člověk jako oběť

 

Součástí každého náboženství (křesťanství nevyjímaje) je oběť. Svým bohům obětovali Egypťané, Řekové, Římané o Židech nemluvě. Za nejcennější se vždy považovala oběť lidská. V kulturách pravěku je takové počínání zhusta spojeno s rituálním kanibalismem. (Pravděpodobně ho praktikovali již neandertálci.)

Němečtí archeologové ve Weimar-Ehringsdorfu odkryli rituálně uložené lebky i jejich části. Zkoumáním antropologů bylo zjištěno, že lebky měly v dolní části uměle rozšířený otvor, který měl usnadnit přístup k mozku.

V jeskyni v bavorském Ofnetu zase spočívaly dvě skupiny lidských lebek (27 a 6). Naskládané v ohništi a obarvené okrem hleděly k východu jeskyně, tedy směrem k západu slunce. Expertiza prokázala, že hlavy byly od těl záměrně odděleny.